Fremdwörterlexikon
			
						
			monokotyl
                        
mo|no|ko|tyl 〈Adj. ; Bot. 〉 einkeimblättrig; Ggs.: dikotyl [Etym.: < mono… + grch. kotyl »Höhlung«]
		mo|no|ko|tyl 〈Adj. ; Bot. 〉 einkeimblättrig; Ggs.: dikotyl [Etym.: < mono… + grch. kotyl »Höhlung«]

